Řecké souhlásky

Řecké souhlásky se čtou tak, jak je uvedeno v první tabulce. Zvláštní poznámku si zaslouží především písmeno gamma a sígma.

1. gamma se čte ve většině případů jako "g ", pouze před gamma, kappa, chí a ksí se čte jako české "n " ve slově "banka ": Σφίγξ [sfinx] (Sfinga); ἄγγελος [angelos] (posel)
2. sígma se čte jako "s ", a to i mezi samohláskami: Μοῦσα [músa]; Ἰησοῦς [ijésús] (Ježíš)
3. pravopisnou zvláštnost má písmeno ró, které se na začátku slova píše vždy s ostrým přídechem (aniž by bylo nutné to zdůrazňovat ve výslovnosti): ῥήτωρ [rétór] (řečník)
4. théta se nečte jako anglické "th ", ale spíše jako anglické "t " s velmi výrazným přídechem, tedy podobně, jako bychom vyslovili po sobě svázaně české hlásky "t " a "h ".

A ještě jedna ryze praktická poznámka:

• Pro první samostatné krůčky je dobré si uvědomit, že řečtina neměla hlásku "v ", a že řecké "ν " se čte "n ", ačkoli se zmíněnému českému písmenu podobá.