Interpunkce

Řečtina měla čtyři interpunkční znaménka:

1. Tečka vypadá stejně a plní stejnou funkci jako tečka v češtině.
2. Horní tečka (tzv. kólon) je tečka psaná ve výši horní hranice malého písmene (·) a má stejnou funkci jako středník a jako dvojtečka, tedy označení výraznějších předělů ve výpovědi, než jaké označuje čárka.
3. Čárka vypadá stejně a plní obdobnou funkci jako čárka v češtině - její používání však není jako v češtině dáno gramatickým pravidlem: čárka v řečtině nevyznačuje tolik logicko-gramatické členění (např. odporovací poměr nebo členění souvětí na věty), ale spíš významové a rytmické celky (místa nádechů v mluvě).
4. Otazník má podobu středníku (;), klade se na konec tázacích vět.

Vykřičník řečtina nemá. Zvolací věty se vyznačují pouze slovosledem, nebo nějakým zvolacím slovem.