1. deklinace feminin

Feminina mají v 1. deklinaci tři vzory. Jako první uvedeme ἡ ψυχή, -ῆς - "duše", který můžeme pokládat za základní, protože má koncovky stejné jako člen. I tady při skloňování dochází ke změnám nebo posunům přízvuků, závislým na poloze přízvuku v nominativu singuláru. Znalost přízvuků se opět nevyžaduje.

	singulár	plurál
nominativ	ἡ ψυχ-ή	αἱ ψυχ-αί
genitiv	τῆς ψυχ-ῆς	τῶν ψυχ-ῶν
dativ	τῇ ψυχ-ῇ	ταῖς ψυχ-αῖς
akuzativ	τὴν ψυχ-ήν	τὰς ψυχ-άς
vokativ	ὦ ψυχ-ή	ὦ ψυχ-αί

Otázky:

Liší se v některých pádech deklinace členu a deklinace substantiva?
S kterým pádem se shoduje vokativ singuláru a plurálu?

Koncovky dalších dvou vzorů se v singuláru od členu liší. Oba jsou charakteristické tím, že mají v nominativu singuláru -α. Toto -α se buď uchovává ve všech pádech (deklinace alfa purum = "alfa čisté"), nebo přechází v genitivu a dativu sg. v -η (deklinace alfa impurum = "alfa nečisté"). Právě tím se oba vzory liší. S přízvuky je tomu podobně jako u předchozích vzorů.
Vzor pro alfa purum bude ἡ ἡμέρα, -ας - "den"; pro alfa impurum ἡ δόξα, -ης - "sláva".

	alfa purum		alfa impurum
	singulár	plurál	singulár	plurál
nominativ	ἡ ἡμέρ-α	αἱ ἡμέρ-αι	ἡ δόξ-α	αἱ δόξ-αι
genitiv	τῆς ἡμέρ-ας	τῶν ἡμερ-ῶν	τῆς δόξ-ης	τῶν δοξ-ῶν
dativ	τῇ ἡμέρ-ᾳ	ταῖς ἡμέρ-αις	τῇ δόξ-ῃ	ταῖς δόξ-αις
akuzativ	τὴν ἡμέρ-αν	τὰς ἡμέρ-ας	τὴν δόξ-αν	τὰς δόξ-ας
vokativ	ὦ ἡμέρ-α	ὦ ἡμέρ-αι	ὦ δόξ-α	ὦ δόξ-αι

Otázky a úkoly:

Všimněte si, v kterých pádech se u jednotlivých vzorů liší koncovky vzoru od členu.
Ověřte, v kterých pádech se oba vzory liší od sebe navzájem.
S kterým pádem se také zde shoduje vokativ singuláru a plurálu obou vzorů?

Zapamatujte si:

Zopakujte si body 1-4 z části "zapamatujte si" z oddílu o 2. deklinaci.
Definice 1: Podle vzoru ἡ ψυχή, -ῆς se skloňují feminina, která mají v nominativu singuláru koncovku -η a v genitivu singuláru koncovku -ης.
Definice 2: Podle vzoru ἡ ἡμέρα, -ας se skloňují feminina, která mají v nominativu singuláru koncovku -α a v genitivu singuláru koncovku -ας.
Definice 3: Podle vzoru ἡ δόξα, -ης se skloňují feminina, která mají v nominativu singuláru koncovku -α a v genitivu singuláru koncovku -ης.
Příslušnost substantiva k vzoru ἡ ἡμέρα, -ας, nebo ἡ δόξα, -ης lze poznat ještě podle toho, jaká hláska předchází koncovce: Předchází-li před koncovkou hláska ε, ι nebo ρ, patří substantivum k vzoru ἡ ἡμέρα, -ας.