Adjektiva 1. a 2. deklinace

Podle vzorů 1. a 2. deklinace se skloňují také adjektiva. Ta se dělí do dvou skupin podle toho, jestli mají ve femininu zvláštní koncovku, nebo se u nich ve femininu užívá koncovka stejná jako v maskulinu:

  1. adjektiva dvojvýchodná - mají jeden tvar společný pro maskulinum a femininum, který se skloňuje podle vzoru ὁ λόγος, a zvláštní tvar pro neutrum, který se skloňuje podle vzoru τὸ δῶρον: διάβολος, -ον - "pomlouvačný"; ἀκάθαρτος, -ον - "nečistý"
  2. adjektiva trojvýchodná - mají zvláštní tvar pro maskulinum, který se skloňuje podle vzoru ὁ λόγος, zvláštní tvar pro neutrum, který se skloňuje podle vzoru τὸ δῶρον, a zvláštní tvar pro femininum, který se skloňuje podle vzorů feminina:

Skloňování substantiv v kombinaci s adjektivy

Adjektiva se v řečtině kombinují se substantivy stejným způsobem jako v češtině - u substantiv rodu mužského bývají ve tvaru maskulina, u substantiv rodu ženského ve tvaru feminina a u substantiv rodu středního ve tvaru neutra (mladá žena, mladý pán, malé dítě). Například:
ὁ δίκαιος λόγος - "spravedlivé slovo"
ἡ καλὴ ψυχή - "dobrá duše"
τὸ καλὸν δῶρον - "krásný dar"
 

O volbě tvaru adjektiva rozhoduje rod substantiva. To vypadá logicky a jednoduše. Platí to ale i v těch případech, kde to už tak jednoduché není:
ἡ καλὴ ὁδός - "dobrá cesta" (femininum 2. deklinace)
ἡ ἀκάθαρτος ψυχή - "nečistá duše" (dvojvýchodné adjektivum)

Zapamatujte si:

Příklad skloňování slovního spojení ἡ δικαία ὁδός ("spravedlivá cesta"):


 
singulár plurál
nominativ ἡ δικαί-α ὁδ-ός αἱ δίκαι-αι ὁδ-οί
genitiv τῆς δικαί-ας ὁδ-οῦ τῶν δικαί-ων ὁδ-ῶν
dativ τῇ δικαί-ᾳ ὁδ-ῷ ταῖς δικαί-αις ὁδ-οῖς
akuzativ τὴν δικαί-αν ὁδ-όν τὰς δικαί-ας ὁδ-ούς
vokativ ὦ δικαί-α ὁδ-έ ὦ δίκαι-αι ὁδ-οί

Všimněte si: