Konjunktiv perfekta aktiva
| osoba | singulár | plurál |
| 1. | λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ὦ | λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ὦμεν |
| 2. | λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ᾖς | λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ἦτε |
| 3. | λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ᾖ | λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ὦσι(ν) |
Konjunktiv perfekta aktiva se v Novém zákoně vyskytuje většinou ve tvaru analytickém (opisném), tvořeném pomocí participia perfekta aktiva a konjunktivu prézenta od slovesa "být". Klasická řečtina používala tvary syntetické: λε-λύ-κω, λε-λύ-κῃς, λε-λύ-κῃ, λε-λύ-κω-μεν, λε-λύ-κη-τε, λε-λύ-κω-σιν. V konjunktivu perfekta medio-pasiva se užívaly opisné tvary běžně:
Konjunktiv perfekta medio-pasiva
| osoba | singulár | plurál |
| 1. | λελυ-μένος, -μένη, -μένον ὦ | λελυ-μένοι, -μέναι, -μένα ὦμεν |
| 2. | λελυ-μένος ᾖς | λελυ-μένοι ἦτε |
| 3. | λελυ-μένος ᾖ | λελυ-μένοι ὦσι(ν) |