V této kapitole se budeme věnovat indikativu, infinitivu a imperativu prézentu. Všechny tyto tvary (a ještě některé další) se tvoří od tzv. prézentního kmene, který získáme odtržením koncovky 1. os. singuláru indikativu prézentu aktiva (to je tvar, ve kterém se řecké sloveso obvykle uvádí ve slovnících řečtiny, zatímco ve slovnících češtiny se slovesa uvádějí v infinitivu).
Vzor: λύω ("rozvazuji") - kmen λύ-, koncovka -ω
Podle vzoru λύω se časují thematická slovesa, jejichž kmen končí na dvojhlásku či samohlásku jinou než -a, -e, -o (tzv. samohlásková slovesa) nebo na souhlásku (souhlásková slovesa).
Thematická slovesa jsou slovesa, která mají v prézentních tvarech tzv. thematický (kmenový) vokál, což je samohláska -e- nebo -o- vložená mezi kmenem a koncovkou: λύ - ο - μεν; λύ - ε - τε (u některých tvarů prézenta však přítomnost tohoto vokálu není zřetelná: λύω , λύω ); vedle nich existují athematická slovesa, která jsou bez kmenového vokálu (nefrekventovanější je sloveso εἰμί, εἶναι: ἐσ - μεν; ἐσ - τε ).
Indikativ prézentu vyjadřuje děj přítomný nedokonavý, imperativ prézentu nedokonavý rozkaz:
φέρω "nesu", κηρύσσω "zvěstuji, ohlašuji, hlásám", γράφω "píšu", δοκιμάζω "zkoumám, zkouším", φέρε "nes", κήρυσσε "zvěstuj", γράφε "piš", δοκίμαζε "zkoumej, zkoušej"
Aktivní význam: podmět označuje osobu, věc atd., od níž slovesný děj vychází: Ὁ κύριος παιδεύει τὸν υἱόν. Pán (podmět, činitel) vychovává syna (předmět, cíl činnosti).
Následující tabulka ukazuje tvary prézentu aktiva u vzoru λύω "rozvazuji"; pro názornost uvádíme koncovky odděleně od kmene:
| osoba | indikativ | imperativ | infinitiv | ||
| singulár | plurál | singulár | plurál | ||
| 1. | λύ-ω rozvazuji | λύ-ομεν rozvazujeme | λύ-ειν rozvazovat | ||
| 2. | λύ-εις rozvazuješ | λύ-ετε rozvazujete | λῦ-ε rozvazuj | λύ-ετε rozvazujte | |
| 3. | λύ-ει rozvazuje | λύ-ουσι rozvazují | |||
Zapamatujte si:
Otázky:
Řecké medium je slovesný rod, který se do češtiny překládá pomocí zvratných slovesných tvarů. Podle toho se rozlišují dvě použití media:
U prézentního kmene jsou pouze tvary aktivní a mediální, zvláštní tvary pro pasivum neexistují. Mediální tvary tu mají význam pasivní i mediální (proto se někdy hovoří o medio-pasivu):
| mediální tvar λύομαι | 1. "rozvazuji se, rozvazuji si" (medium) |
| 2. "jsem rozvazován" (pasivum) |
Mediální význam: podmět označuje osobu, věc atd., od níž aktivní děj vychází a kterou nějakým způsobem, přímo nebo nepřímo, zasahuje:
Pasivní význam: podmět označuje osobu, věc atd., která je slovesným dějem zasažena, avšak není jeho zdrojem:
Pasivní význam se u tvarů mediálních prézentního kmene rozpozná od významu mediálního pouze podle kontextu. Při pasivním významu je podmět logickým předmětem činnosti, proto v takové větě nemůže figurovat žádné slovo, které by formou (pádem) a smyslem mohlo být předmětem; zároveň bývá při pasivním významu většinou vyjádřen činitel (tzv. agens) pasivního děje. Ten se v řečtině vyjadřuje nejčastěji předložkovou konstrukcí ὑπὸ + genitiv.
Poznámka pro zvídavé: V prézentu, v imperfektu, v perfektu a plusquamperfektu má řečtina pro vyjádření media i pasiva tvary společné (původem mediální), ve futuru a aoristu jsou mediální a pasivní tvary odlišeny.
Následující tabulka ukazuje tvary prézentu media; pro názornost uvádíme koncovky opět odděleně od kmene:
| osoba | indikativ | imperativ | infinitiv | ||
| singulár | plurál | singulár | plurál | ||
| 1. | λύ-ομαι | λυ-όμεθα | λύ-εσθαι být rozvazován, rozvazovat si, se | ||
| 2. | λύ-ῃ | λύ-εσθε | λύ-ου | λύ-εσθε | |
| 3. | λύ-εται | λύ-ονται | |||
Otázky: