Athematická slovesa – prézens

Athematická slovesa jsou taková slovesa, která nemají v prézentu a imperfektu kmen rozšířený o tzv. thematický neboli kmenový vokál. Thematický vokál je samohláska ε, nebo o, která je součástí prézentního kmene tzv. thematických sloves.

• Např. λύω je thematické sloveso, tj. má thematický (kmenový) vokál (λύ-ο-μεν; λύ-ε-τε). Thematická slovesa mají v 1. os. sg. koncovku -ω
• Naopak εἰμί je athematické sloveso, tj. nemá thematický (kmenový) vokál (ἐσ-μέν, ἐσ-τέ). Athematická slovesa mají v 1. os. sg. koncovku -μι

Athematická slovesa vykazují některé další zvláštnosti, takže je můžeme brát jako slovesa nepravidelná.

Primární (prézentní) osobní přípony athematických sloves

Nejrozšířenějšími athematickými slovesy vedle εἰμί jsou δίδωμι, τίθημι, ἀφίημι a ἵστημι. Pro jejich prézentní kmen je charakteristická tzv. iótová reduplikace, která je však zřetelná na první pohled pouze u sloves δί-δωμι, τί-θημι.rn

Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta aktiva

Zapamatujte si:

• V singuláru indikativu prézenta aktiva je samohláska, na kterou končí kmen, dlouhá, v plurálu je krátká.
• U sloves ἀφίημι a ἵστημι se ve 3. pl. tato kmenová samohláska stahuje s koncovkou, u prvních dvou sloves nikoli.
• V 2. sg. imperativu aktiva se u všech čtyř sloves koncová samohláska kmene stahuje s koncovkou -ε.

Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta medio-pasiva

Zapamatujte si:

• Samohláska, na kterou končí kmen, je v singuláru i plurálu media krátká a koncovky jsou stejné, jako například v medio-pasivním perfektu.
• V 2. sg. imperativu med. nedochází k žádnému stahování.