Aorist slabý

Úkol: Nejprve si zopakujte téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci.

Aorist se tvoří od aoristového časově-vidového kmene. Jeho systém je ve srovnání se systémem kmene prézentního různorodější. Řecká slovesa mají zpravidla dva aoristové kmeny:

1. kmen pro aorist aktivní a mediální
2. kmen pro aorist pasivní

Některá slovesa mají tzv. silné tvary, jiná mají tvary slabé. Rozdíl je tu podobný jako třeba mezi silnými a slabými slovesy v němčině nebo angličtině: u slabých sloves se dají kmeny dalších časů odvodit podle jistých pravidel z kmene prézentního, u silných sloves je třeba se formy těchto kmenů naučit - jsou nepravidelné. V tabulce je schematický přehled systému řeckého aoristu.

Úkol:

Projděte si kapitolu Třídění řeckých souhlásek, na kterou tu budeme navazovat, a v kapitole Futurum sloves ražených si ujasněte, která slovesa ke slovesům raženým patří.

Slabý aoristní kmen

Většina sloves s kmenem zakončeným na samohlásku nebo dvojhlásku anebo na raženou souhlásku (tzv. slovesa samohlásková a slovesa ražená) netvoří aorist silný, nýbrž tzv. aorist slabý. Kmen aoristu slabého se tvoří podobným způsobem jako kmen futurální a tvary aoristu se od futurálních tvarů liší koncovkami (indikativ aoristu navíc také přítomností augmentu).

Aoristový kmen se tedy u sloves samohláskových a ražených tvoří připojením příznaku -σ- k prézentnímu kmeni: λύσ-. Přitom u sloves ražených dochází podobně jako ve futuru k hláskovým změnám:

1. u sloves zadopatrových se po připojení σ k zadopatrové souhlásce píše místo obou souhlásek znak ξ: φυλάξ-, κηρύξ-, κράξ-
2. u sloves zubných dochází po připojení σ k zubné souhlásce k jejímu zániku, takže se píše pouhé σ: δοξάσ-, πείσ-
3. u sloves retných se po připojení σ k retné souhlásce píše místo obou souhlásek znak ψ: κλέψ-, γράψ-

U sloves samohláskových stažených se před příznakem -σ dlouží kmenový vokál. Těmto slovesů je tu však věnována samostatná kapitola.

Zapamatujte si:

• Mezi aoristem silným a slabým není žádný významový rozdíl, rozdíly mezi nimi jsou jen ve způsobu tvoření kmene a v koncovkách.
• Aoristový časově-vidový kmen je v řeckém slovesném systému nositelem vidu dokonavého, proto mají všechny od něho tvořené tvary dokonavý vid.

Tvary aoristu slabého

Infinitiv a imperativ aoristu aktiva a media

Infinitiv a imperativ se u aoristu slabého akt. i med. tvoří zvláštními koncovkami. Jejich charakteristickým znakem, který je odlišuje od koncovek prézenta a futura, je nejčastěji samohláska α za kmenovým σ.

Otázky a úkoly:

1. Ve kterém tvaru není v koncovce α, charakteristické pro aorist slabý?
2. Který tvar má dvě naprosto odlišné funkce?

Zapamatujte si:

• 2. osoba imper. aor. akt. má tvar λῦσον.
• Tvary aoristu vyjadřují na rozdíl od tvarů prézentních vid dokonavý.
• Při záporu je v koiné u imperativu, infinitivu (i participia) záporka μή.

Indikativ aoristu aktiva a media

Zatímco infinitiv, imperativ (ani participium) samy o sobě nepodávají informaci o čase uskutečnění děje, indikativ ano. Indikativ aoristu zařazuje děj do minulosti, a je tedy minulým časem. U aoristu slabého akt. i med. se indikativ tvoří zvláštními koncovkami, pro které je rovněž charakteristická přítomnost samohlásky α za kmenovým σ. Stejně jako indikativ imperfekta má i indikativ aoristu augment.

Úkol: Zopakujte si, jaké jsou druhy augmentu a jak vypadají, v oddílu Zapamatujte si v kapitole Imperfektum.)

Všimněte si: Ve kterých tvarech není v koncovce α, charakteristické pro aorist slabý?

Zapamatujte si:

• Také v ind. aoristu slabého se klade augment u sloves s předponou až za předponu: ἀπέλυσα "propustil jsem"  nebo προσηυξάμην "pomodlil jsem se".
• Při vyjadřování záporu stojí u indikativu vždy záporka οὐ.
• Mediální tvary ind., inf., imper. ani ptcp. aoristu nemají pasivní význam, protože pasivum má v aoristu zvláštní kmen i koncovky.