Participium je jmenný tvar utvořený od slovesa. Chová se jako adjektivum (skloňuje se, rozlišuje jmenné rody, může mít člen), ale jako sloveso označuje slovesný děj, rozlišuje slovesný rod a vid (do jisté míry i čas), může mít předmět ve stejném pádě, v jakém by ho mělo příslušné sloveso v určitém tvaru atd. Je to něco podobného jako český přechodník (např. "dělaje, dělajíc, dělajíce") a české slovesné adjektivum (např. "dělající"). Participia lze v řečtině tvořit od každého slovesného kmene, a to aktivní, mediální, popř. i pasivní.
Toto vlákno se věnuje morfologickému výkladu řeckého participia, možnosti jeho použití ve větách jsou vyloženy v samostatné kapitole.
Participium prézentu aktiva se tvoří od prézentního kmene slovesa koncovkami -ων pro maskulinum, -ουσα pro femininum a -ον pro neutrum.
Odvození participia prézentu aktiva slovesa λύω:
Maskulinum ptcp. préz. akt. se skloňuje podle vzoru ὁ ἄρχων; sám tento vzor je zpodstatnělým participiem slovesa ἄρχω - "vládnu". Neutrum ptcp. préz. akt. se skloňuje podle téhož vzoru, ale uplatňují se u něho pravidla pro deklinaci neuter: nom. a ak. sg. je roven pouhému kmeni v nedloužené podobě. Femininum ptcp. préz. akt. se skloňuje podle vzoru ἡ δόξα, -ης:
| singulár | plurál | |||||
| m. | f. | n. | m. | f. | n. | |
| nominativ | λύων | λύουσα | λῦον | λύοντες | λύουσαι | λύοντα |
| genitiv | λύοντος | λυούσης | λύοντος | λυόντων | λυουσῶν | λυόντων |
| dativ | λύοντι | λυούσῃ | λύοντι | λύουσι | λυούσαις | λύουσι |
| akuzativ | λύοντα | λύουσαν | λῦον | λύοντας | λυούσας | λύοντα |
Otázka: Tvar λύουσι, který je v dat. pl. m. a n. ptcp. préz. akt., má ještě další funkci. Víte jakou?
Participium prézentu media se tvoří podobně jako ptcp. préz. akt. od prézentního kmene slovesa, ale koncovkami -όμενος pro maskulinum, -ομένη pro femininum a -όμενον pro neutrum. Toto participium má tedy obdobné tvary jako známá trojvýchodná adjektiva 1. a 2. deklinace .
| singulár | plurál | |||||
| m. | f. | n. | m. | f. | n. | |
| nominativ | λυόμενος | λυομένη | λυόμενον | λυόμενοι | λυόμεναι | λυόμενα |
| genitiv | λυομένου | λυομένης | λυομένου | λυομένων | λυομένων | λυομένων |
| dativ | λυομένῳ | λυομένῃ | λυομένῳ | λυομένοις | λυομέναις | λυομένοις |
| akuzativ | λυόμενον | λυομένην | λυόμενον | λυομένους | λυομένας | λυόμενα |
Participia futura se v Novém zákoně téměř nevyskytují, proto se jimi nebudeme šířeji zabývat. Řekněme si jen ve stručnosti, že v řečtině existovala a že se jejich tvary tvořily stejnými koncovkami jako u participia prézenta, ale od futurálního kmene: λύσων, λύσουσα, λῦσον a λυσόμενος, λυσομένη, λυσόμενον a podobně u dalších typů futurálních kmenů.